středa 21. dubna 2010

Svratka v dubnu

Ač je to k nevíře, až do minulého víkendu jsem netušil, jak vodácky vděčná řeka nám teče pod okny. Protože jsme měli volnou neděli a já jsem si konečně z Čech přivezl nafukovací Pálavu, rozhodl jsem se hned ji někde provětrat a tak mé oko zamířilo na www.raft.cz, která že to řeka poblíž by byla sjízdná. Hned na úvodní stránce na mě pomrkával zelený semafor u Tišnovem protékající Svratky, tak jsem nelenil otevřel kilometráž a hned začal plánovat.

Nejhezčí úsek měl být z Doubravníku do Borače a mělo to tam hezky šplouchat (WWII), takže jsme vyrazili na Doubravník s tím, že pojedu s Ondrou kam až se nám bude chtít a pak nás Maruška vyzvedne. V Doubravníku jsme potkali další vodáky, kteří sjížděli už z Nedvědice a ti mi doporučili ať radši děti naberu až v Borači, že výš by to mohlo být nebezpečné. Dal jsem na ně a do Borače jel singla. Bohužel jsem starý foťák nechal v práci a novější jsem nechtěl namočit, takže fotila jen Maruška ze břehu a nejhezčí úsek s peřejemi a jezy tedy nemám zdokumentovaný (Po pravdě, asi bych to ani nestíhal i kdybych foťák měl, teklo to opravdu dost vesele). Do Borače jsem přijel hezky ošplíchaný a klečící ve velké louži – zapomněl jsem nabalit vylejvátko nebo houbu.
Při nastupování Ondry se ozvala i Klárka, že by se taky ráda svezla. Takže jsem měl nakonec dva háčky a všichni byli spokojení. Klárka sice jednu chvíli začínala fňukat, že se bojí ryb, ale naštěstí ji brzo uklidnila houpačka (peřeje). Na začátku Štěpánovic jsem před jezem děti vyložil na břeh a šplíchanec do tváře jsem si opět užil sám. Nakonec jsme dopluli až do Předklášteří, kde nás Maruška vyzvedla. Pár fotek z výletu najdete na našem Picasawebu.

Žádné komentáře:

Okomentovat