Ironická zamyšlení a kousavá fakta

Pár informací a odkazů, které by se ti, milý čtenáři, mohli při cestě na Island hodit. Základní info Island na MZV ČR https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/iceland/ Na Islandu nemají letní čas, takže časový posun je v létě 2 hodiny a v zimě 1 hodina oproti Česku. Například my jsme měli v září naplánované volání domů každý den v 18 hod a v Česku bylo 20hod. Fotky Opět nemůžu než doporučit zrcadlovku. Po výborné zkušenosti s půjčeným Nikonem na Madeiru jsem si pořídil vlastní a na Islandu plně využil. Dokonce jsme se při focení polární záře naučili základní nastavení manuálního focení (fokus, clona, čas expozice, citlivost). Výběr fotek: https://bit.ly/2021-jc-island Kudy kam Na turistiku jsme klasicky využívali Mapy.cz, ale bohužel v nich není plné značení turistických tras. Takže nejbezpečnější bylo vyfotit si také informační desku s mapou v dané oblasti. Pro plánování výletů jsme využili alltrails.com, kde jsme vždycky koukali na hodnocení uživatelů, fotky a kome

V pondělí už vládne předcestovní nálada a tak se žádný velký výlet nekoná. Jdem se jen projít po práci kolem jezera a nachytat pár posledních podzimně laděných fotek. Zapínám naposledy pračku a sušičku. Při čekání na rozvoňavělé svršky koukáme na filmy pro pamětníky - z devadesátek minulýho a první dekády tohoto století. Posílám děti spát a ještě řeším všechny ty internety. Po chvilce přicupitá Klárka v pyžamu a nadšeně říká, že asi viděla z okna polární záři. Jdem to zkontrolovat na terasu. A fakt. Nekecá! Prý jestli jí půjčím foťák. No jasně, jen jí musím předat svůj drobet znalostí o ručním nastavení času, citlivosti a clony. Klárka jde sama cvaknout své první snímky a za chviličku se vrací s rozzářenou tváří. Na displeji foťáku září v říjnu zelená záře. Polární. Klárka se klepe zimou. Jdu ji pro ponožky, boty, mikinu, kalhoty a bundu. Noci tu bývají chladné. Až mrazivé. Další půlhodinu tráví Klárka venku a já si v teple pročítám weby. V úterý ráno mažem toasty ke svačině a

Naši poslední neděli na Islandu zahajujem tradičně na Youtube, kde si pouštíme českou online mši . Z Kroměříže. Dneska dokonce byla speciálně pro děti. Pak začínám další kolo strategických jednání o nedělním výletě. Klárka prý nikam nejde. Vždyť byla venku včera! Navíc s otcem a malým bráchou - trága na druhou. Pepík nejdřív sonduje, jak dlouho by tam trvala cesta autem. Má totiž jistotu, že by mohl v autě pařit na mobilu. Dávám na výběr pár vycházkových okruhů, Pepík jasně volí ten nejvzdálenější. Hoďka v autě než se dostanem na startovní čáru vycházky mu zní jako rajská hudba. V místě startu zjišťujem, že dost fouká. Třeba to bude lepší, až kousek nastoupáme. Jsme na úrovni moře a mělo by nás čekat 800 výškových metrů. Půlka předpokladu byla správná - síla větru se s nastoupanými metry opravdu změnila. Když jsme dosáhli prvního hřebene ve výšce 300m poryvy nás každou chvilku hodí pár kroků bokem. Nu což. Vytahuju sušenky jako vrcholovou odměnu a vyrážíme zpátky. Kousek p

Ve středu se Pepíkovi po dlouhém víkendu nechce učit a školu řešíme až odpoledne. Naštěstí to jde rychle a stíhám si pak ještě zaběhat. Ve čtvrtek je už škola bez problémů. Odpoledne navrhuji dětem výlet, ale stejně jdu nakonec jen sám vyklusnout k Nesjavelliru. V pátek odpoledne jasná obloha a Pepík souhlasí s výletem po práci. Vyrážíme do Gljúfrasteinnu, kde žil a pracoval Halldór Laxness držitel Nobelovy ceny za literaturu. Na začátek trailu volíme místo brodění přes řeku malou okliku a přecházíme přes silniční most. Moc nám to nepomohlo, protože za řekou začínají podmáčené pastviny a během pár minut nám oběma čvachtá v botách. Za loukama se zdvíhají kopce. Počasí stále úžasné a výhledy supr. K autu se vracíme po setmění. Doma ještě promazávám fotky a napadne mě, že by se možná při dnešní jasné obloze dala chytit polární záře. Vybíhám už v pyžamu na zápraží a rozhlížím se. Nevidím ji, ale vím, že bych mohl mít úspěch s foťákem a tak mačkám spoušť. Nic se neděje. Displej hl