Ironická zamyšlení a kousavá fakta

První týden prázdnin (neděle 29.6. - sobota 5.7.) se v okolí Tišnova opět pohybovalo nemalé množství běhajících šílenců, jejichž společným jmenovatelem byl Moravský Ultra Maraton (MUM) pořádaný Českou asociací ultramaratonců. Tento sedmidenní závod nabízí účastníkům každý den možnost radovat se z uběhnutého maratonu. Trasy jednotlivých etap jsou naplánovány z různých měst našeho regionu a z velké části vedou po turistických stezkách. Zázemí závodu a cíl všech etap představuje areál základní školy v Lomnici. Loni jsem si osobně vyzkoušel zkrácenou variantu závodu - takzvaný MiniMUM. A protože jsem to nejen ve zdraví přežil, ale i výsledné časy vypadaly celkem dobře, rozhodl jsem se, že letos zkusím závod celý. Má první účast na MUMu dopadla nad očekávání dobře - získal jsem 3. místo za mistrovským “brněnským démonem” Danielem Orálkem a známým pražským maratoncem Michalem Kovářem. Protože byl MUM zároveň vyhlášen i jako Mistrovství České republiky v atletice 2014 v etapovém ultramara

Týden po výletu na sever do Bludných skal jsme využili druhý prodloužený víkend k cestě na jih. Už nějakou dobu (počítáno na roky) jsme měli chuť podívat se s kolama na Donauradweg . Tahle známá cyklostezka kopíruje Dunaj a jako Rakouská část se obvykle bere z Passau do Bratislavy. Ještě za blahých dob Rakousko-Siemensích jsme si dali ochutnávku z Vídně do Bratislavy a zpět. Ondra s Klárkou se v těch časech vozili na sedačce nebo ve vozíku. Letos byl plán  jet Pöchlarn-Krems-Tulln-Wien převážně po levém břehu. Až do poslední chvíle nebylo jasné jestli pojedu jen s Ondrou a Klárkou nebo jestli se přidá celá rodinka. Nakonec jsme vyrazili autem všichni - se čtyřmi bicykly na střeše a dětskou sedačkou v kufru. Středa Po práci jdu dát kolo-držáky na auto. Kurnik, proč to nemá klávesnici? Musím používat šroubováky, klíče a kdoví jak se všechny ty další udělátka jmenujou. Jak já se nerad hrabu v hardwaru. To i JavaScript (brr) je lepší než šroubovák. Držáky nakonec přidělány a jde s

Milý deníčku, prodloužený víkend na začátku května jsme strávili u rodičů ve Východních Čechách a na jeden den jsme vyrazili i do Polska za turistikou. Jako cíl jsme si určili národní park Stolové hory a konkrétně skalní labyrint s tajemným jménem Bludné skály. Výlet to byl i trochu pragmatický, protože jsem v Polsku chtěl zaplatit startovné na Krakowský maraton , který teď už mám za sebou. Cestou do Stolových hor jsme se vyzkoušeli navigaci MapFactory s mapami OpenStreetMap (OSM) zdarma. Až na jeden kruháč, který měl špatně značený směr objíždění všechno fungovalo výborně. Kruháč jsem v OSM opravil hned po návratu z výletu. Bohužel jsem netušil, kolik polských turistů bude mít stejně skvělý program na pátek po prvním máji. Už v lázeňském městečku Kodowa-Zdroj se začala auta štosovat a následujících pár kilometrů bylo utrpení. Parkoviště které jsme měli vyhlídnuté (N 50°27.644', E 16°18.567') bylo beznadějně plné, ale naštěstí o pár kilometrů dál bylo volné místečko (N

Opožděná PF-ka pro všechny pravdoláskaře... a vlastně i pro ty ostatní. A bylo-li nějaké novoroční předsevzetí? Prožít tenhle rok ve zdraví, a když to půjde tak nějaký ten maratónek.