Ironická zamyšlení a kousavá fakta

Hazelcast , můj chlebodárce a váš distributor dat držených v paměti vícestrojů, potěšil. Po delší koronapřestávce se vývojáři z Evropy sjeli v Turecké pobočce aby zhodnotili, naplánovali, pojedli a popili. Coronalevel pro Turecko  hlásil podobné přírustky jak v Česku, jen s tím rozdílem, že Turecko má asi 8x víc obyvatel, takže případů na 100tis. obyvatel je 8x míň. Samozřejmě jsem si na výjezdní zasedání přibalil i běžecké boty, čelovku a kompas. V Istanbulu se taky dají nahánět kilometry do fitness deníčku. Pondělí (18km) Hned po příletu a ubytování na hotelu jsem si vyběhl obhlídnout starou známou trasu na pobřeží Bosporu - Altunizade, Üsküdar, Moda, Altunizade. Počasí bylo bezvadný, západ slunce nad Bosporem romantickej a všude spousta lidí i fotogenickejch koček. Jako fakt koček... malejch a chlupatejch. Táhl jsem s sebou i brašnu s zrcadlovkou, tak mi to tam cvakalo jak prezidentova zubní protéza v mrazáku. Městská část Moda má dokončený park i cyklostezku na břehu. Byl jsem

Pár informací a odkazů, které by se ti, milý čtenáři, mohli při cestě na Island hodit. Základní info Island na MZV ČR https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/iceland/ Na Islandu nemají letní čas, takže časový posun je v létě 2 hodiny a v zimě 1 hodina oproti Česku. Například my jsme měli v září naplánované volání domů každý den v 18 hod a v Česku bylo 20hod. Fotky Opět nemůžu než doporučit zrcadlovku. Po výborné zkušenosti s půjčeným Nikonem na Madeiru jsem si pořídil vlastní a na Islandu plně využil. Dokonce jsme se při focení polární záře naučili základní nastavení manuálního focení (fokus, clona, čas expozice, citlivost). Výběr fotek: https://bit.ly/2021-jc-island Kudy kam Na turistiku jsme klasicky využívali Mapy.cz, ale bohužel v nich není plné značení turistických tras. Takže nejbezpečnější bylo vyfotit si také informační desku s mapou v dané oblasti. Pro plánování výletů jsme využili alltrails.com, kde jsme vždycky koukali na hodnocení uživatelů, fotky a kome

V pondělí už vládne předcestovní nálada a tak se žádný velký výlet nekoná. Jdem se jen projít po práci kolem jezera a nachytat pár posledních podzimně laděných fotek. Zapínám naposledy pračku a sušičku. Při čekání na rozvoňavělé svršky koukáme na filmy pro pamětníky - z devadesátek minulýho a první dekády tohoto století. Posílám děti spát a ještě řeším všechny ty internety. Po chvilce přicupitá Klárka v pyžamu a nadšeně říká, že asi viděla z okna polární záři. Jdem to zkontrolovat na terasu. A fakt. Nekecá! Prý jestli jí půjčím foťák. No jasně, jen jí musím předat svůj drobet znalostí o ručním nastavení času, citlivosti a clony. Klárka jde sama cvaknout své první snímky a za chviličku se vrací s rozzářenou tváří. Na displeji foťáku září v říjnu zelená záře. Polární. Klárka se klepe zimou. Jdu ji pro ponožky, boty, mikinu, kalhoty a bundu. Noci tu bývají chladné. Až mrazivé. Další půlhodinu tráví Klárka venku a já si v teple pročítám weby. V úterý ráno mažem toasty ke svačině a

Naši poslední neděli na Islandu zahajujem tradičně na Youtube, kde si pouštíme českou online mši . Z Kroměříže. Dneska dokonce byla speciálně pro děti. Pak začínám další kolo strategických jednání o nedělním výletě. Klárka prý nikam nejde. Vždyť byla venku včera! Navíc s otcem a malým bráchou - trága na druhou. Pepík nejdřív sonduje, jak dlouho by tam trvala cesta autem. Má totiž jistotu, že by mohl v autě pařit na mobilu. Dávám na výběr pár vycházkových okruhů, Pepík jasně volí ten nejvzdálenější. Hoďka v autě než se dostanem na startovní čáru vycházky mu zní jako rajská hudba. V místě startu zjišťujem, že dost fouká. Třeba to bude lepší, až kousek nastoupáme. Jsme na úrovni moře a mělo by nás čekat 800 výškových metrů. Půlka předpokladu byla správná - síla větru se s nastoupanými metry opravdu změnila. Když jsme dosáhli prvního hřebene ve výšce 300m poryvy nás každou chvilku hodí pár kroků bokem. Nu což. Vytahuju sušenky jako vrcholovou odměnu a vyrážíme zpátky. Kousek p

Ve středu se Pepíkovi po dlouhém víkendu nechce učit a školu řešíme až odpoledne. Naštěstí to jde rychle a stíhám si pak ještě zaběhat. Ve čtvrtek je už škola bez problémů. Odpoledne navrhuji dětem výlet, ale stejně jdu nakonec jen sám vyklusnout k Nesjavelliru. V pátek odpoledne jasná obloha a Pepík souhlasí s výletem po práci. Vyrážíme do Gljúfrasteinnu, kde žil a pracoval Halldór Laxness držitel Nobelovy ceny za literaturu. Na začátek trailu volíme místo brodění přes řeku malou okliku a přecházíme přes silniční most. Moc nám to nepomohlo, protože za řekou začínají podmáčené pastviny a během pár minut nám oběma čvachtá v botách. Za loukama se zdvíhají kopce. Počasí stále úžasné a výhledy supr. K autu se vracíme po setmění. Doma ještě promazávám fotky a napadne mě, že by se možná při dnešní jasné obloze dala chytit polární záře. Vybíhám už v pyžamu na zápraží a rozhlížím se. Nevidím ji, ale vím, že bych mohl mít úspěch s foťákem a tak mačkám spoušť. Nic se neděje. Displej hl

Na dnešek jsem měl domluvený potápění na hranici Severní Ameriky a Evropy. Silfra je zlom tektonických desek v přírodním parku Þingvellir s křišťálově průzračnou vodou. A teplotou 2°C. Takže suchý oblek je téměř nutnost. Teplota vzduchu ráno byla pouhý stupeň nad nulou a sněžily špendlíky či co. Člověk se pak do té teplé vody hnedle těší. Těší, než si všimne... První varovný výstřel zaslechnu ve chvíli, kdy zaregistruju, že průvodce/divemaster má suché rukavice a nám nachystal mokré neoprenové palčáky. Další následuje o pár minutek později, kdy na krk dostávám na neoprenovou manžetu ještě stanovací řemínek. A další dvě gumy na zápěstí. Začínám vyhlížet plesnivého dědka s bílou holí co Nastěnce přičaroval ženicha. Ve vodě nejdřív zkoušíme vyvážení. Vypadá to, že mých 16kg olova za pasem tuhle úzkou štěrbinu hravě rozstřílí. Noříme se do úžasně čisté vody. Člověk by si ani nevšiml, že je pod vodou, kdyby mi po zádech nestékal potůček dvoustupňového okolí. Zkouším přifouknout suchá

Na vyjížďce na koních nám slečna cvičitelka dala tip, že bychom se mohli podívat víc na západ Islandu k ledovcům. Prý Diamond beach s černým pískem a kusy ledovců na pláži stoji za to. Doma jsem tedy mrknul na předpověď počasí a rozhodl se, že to zkusíme hned v sobotu. Klárce se opět na výlet nechce - prý pojede až naplánujem něco do města. Tak jsem pokrčil rameny a zaúkoloval ji ať vybere nějakou destinaci. S Pepíkem jsme sedli do auta a 4.5 hoďky cesty tam poslouchali Sedmý smysl Ilky Pacovské. Já k tomu sem tam pootočil volantem a Pepík hrát na mobilu. I na "dálnici" (Ring road - silnice č. 1) je kupa mostů s jedním pruhem, takže než na něj vletíte, tak musíte mrknout, jestli už tam někdo nefičí v protisměru. Než jsme se dostali do cíle, projíždíme pár přeháňkama. Na Diamond beach ale počasí celkem ujde. Jen je chladno a fouká. Dáme si procházku po pláži a pak i po břehu ledovcového jezera Jökulsárlón. Cestou zpátky máme naplánovaných pár zastávek. První je hned za

V pondělí déšť a zvedá se kvalitní vítr. Pepík má mít ve škole pracovní činnosti, tak Klárka vymyslela, že upečou něco ze slaného těsta. Krásná sopka se povedla. Děti odpoledne nechcou nikam na výlet. Vybíhám sám na rovinatý půlmaraton do sousední osady a zpět. Pepík s Klárkou si dají jen procházku u jezera. V úterý déšť a v poledne se zvedá vichr. Dům se celý třese. Mám strach, aby na auto nespadl některý z nebezpečně se ohýbajícch stromů. Venku putuje zahradní nábytek z místa na místo. Klárka si peče další bezlepkovou buchtu s banánem. Ve středu má být konečně hezky. Plánuju výlet na Mt. Esja, ale dětem se stále nikam jezdit nechce. Nevadí, aspoň si kopeček můžu vyklusnout. V půlce kopce začíná sníh. Výhledy úchvatný. Děti opět jen krouží u jezera. Čtvrtek - Klárčina bezlepková buchta je fuč.  V pátek si beru volno a dopoledne jdu prozkoumat další část národního parku Þingvellir. Obloha zatažená a poprchá. Za chvíli jsem v mlze/mracích a bořím se do sněhu. Žádný hezký fotk

V sobotu ráno Klárka prohlásila, že musí dělat školu a prý na výlet nejde. Počasí bylo fajn, tak jsme vyrazili jen s Pepíkem na kratší okruh v kopcích poblíž Nesjavellir. Odpoledne se děti trochu (sourozenecky) pohádaly - sopky hadr. Klárka v jednu chvíli povídá Pepíkovi "Ty vypadáš jak nějaká youtuberka s plastikou." Vložil jsem se do hovoru a říkám, že bych chtěl nějakou youtuberku s plastikou vidět. Klárka otočí oči v sloup a říká "Ale obličeje, tati!" V neděli nastavuju budík na sedmou. Po snídani vyrážíme kolem jižního pobřeží k vulkánu Fagradalsfjall . Parkoviště v okolí aktivní sopky jsou kolem deváté ráno již zpola plná. Škrábeme se na vyhlídku na vrcholku protějšího kopce Langihryggur. Počasí je nezvykle hezké. Sopka krásně doutná. Na kopci potkáváme našeho prvního Čecha na Islandu a dáváme se s ním do řeči. Je tu na 3 měsíce montážích a o nedělích objevuje krásy ostrova. Je ze Slovácka. Scházíme k lávovému poli. Místy se z něj kouří a vzduch se nad