čtvrtek 21. února 2008

O fantastických ženách a létajících mužích

Nemám rád (ach jo, už zase ten Gargamel) sexistické řetězové maily, které se mě snaží nacpat do role flákače, tyrana nebo, nedej Manitú, člověka, který by si nemít manželku ani neuháčkoval podložku pod nedělní čajovou konvici z čínského porcelánu.

Jeden zástupce za všechny:

Rodiče se dívali na televizi a matka řekla: „Je už pozdě, jsem unavená, půjdu spát!“ Odešla do kuchyně udělat chlebíčky na zítřejší výlet dětem. Opláchla šišky kukuřic, vytáhla maso z mrazáku na zítřejší večeři, zkontrolovala, kolik müsli je v zásobníku, ...

Nyní v originále následuje dalších dvacet řádků výčtu toho, co žena ještě ten večer zvládne a nakonec jde spát ve chvíli, kdy se manžel dodívá na televizi. Mail končí klasikou:

Pošli tenhle příběh stejně postiženým fantastickým ženám - potěší je to, a mužům - aby se nad sebou zamysleli, bohužel, málokterý něco změní.

Ještě štěští, že mi tu nevyhrožují nemocí šílených krav a dvojnásobnými poplatky u lékaře, když to nepřepošlu dalším sedmdesáti třem lidem během následujících dvou hodin a osmi minut.

Teď z praktického hlediska. Jaké pro mě má ten mail poselství, kde je chyba v základní otázce života vesmíru a vůbec, kdo opravdu zabil JFK? Několik možných variant:

  1. Zmíněná žena je workoholik a má utkvělou představu, že nikdo jiný (ať už děti nebo manžel) nedokáže práci odvést tak dobře. Je si vědoma toho, že by to po nich stejně musela dělat ještě jednou.
    Co na to Wittgenstein: Hranice ženské logiky znamenají hranice jejího světa.
  2. Žena se bojí požádat kohokoli o pomoc.
    Co na to Freud: Byla v mládí zneužita.
  3. Kancelář pro „Uvádění mailových příběhů na pravou míru“ Setapouch k tomu zjistila toto: Matka v tomto příběhu nepracovala jako jeřábnice v ČKD Labe, nýbrž jako hornice v ČKD Mír. Otec se ten večer nedíval na televizi značky Tesla, ale sestavoval model větrné elektrárny k narozeninám svého syna, kterého občas familiárně nazývali Bursíčku. Činosti uvedené ve výčtu ovšem nedělala matka před tím, než šla spát, ale dvacetiletá au-pair Aneta Kovářová v průběhu celého dne. Jediné, co naše kancelář připustila jako původní a pravděpodobné, je zmínka o postižených ženách v posledním odstavci.
    Co na to Bible: Blahoslavené postižené, neboť ony budou vařit biřklé s křenem a hořčicí v nebeském království.

Žádné komentáře:

Okomentovat