úterý 20. července 2010

Malá Fatra – Malý Rozsutec – málem pohoda

V pátek jsem si připadal jako modelka. Pravda, molo bylo neobvykle strmé a já zborcený potem s jednou cérkou na břichu a druhou na zádech. Ale fotograf, dle mluvy také původem z krajin českých, nedbal těchto drobných nedostatků a hezky se lísal. “Pane, můžu si vás vyfotit?“ Co by nemohl, nechám ho podepsat licenční ujednání, že za škody způsobené pohledem na fotografii neneseme žádnou odpovědnost a ať si nakrmí fotoaparát dosytosti.

Začalo to za žebříkama, když se Maruška zaradovala, že už bude jenom líp. Míjeli jsme turistu z Liberce, který nás chvíli předtím předešel, teď se vracel zpátky a s námi se zastavil na pár slov. „Já tu byl už před pár lety a Diery (žebříky), to je jen lehké zahřívací kolo. To nejlepší čeká nahoře – suť, řetězy, strmé skály. Já to vzdávám, jdu zpátky Dierama.“

Když jsme se dostali na hřeben, zastavovaly nás ještě další skupinky turistů a s nevěřícím výrazem koukaly na naší rodinku. „Vy chcete jít přes Malý Rozsutec? Před chvílí jsme tam potkali dvě výpravy, které se u řetězů musely otočit a jít zpátky. A to měli děti větší než vy.“ Maruška jim jen zarputile opakovala „Já už po žebřících nejdu! A vůbec, kde tady mají stánek s občerstvením?“

S hraným klidem jsem se obrátil k dětem „Zahrajem si na horolezce, to bude zábava.“ Zábava to byla a nahoru se nám lezlo radostně. Ten výhled a pocit dobře odvedené práce na vrcholku stál za to. Ale pak ta cesta dolů. V reklamních letácích slibovali řetězy přes suť, ale potkali jsme jen dvoje namísto dvaceti, jak by bylo na těch kolmých srázech vhodné. Ondra každých pár metrů popojížděl po zadku, Klárka by popojížděla po nose nebýt toho, že ji Maruška chytala, Vika povětšinou jen výsměšně mlčela a nešetřila vševědoucími úšklebky.

Po sedmi hodinách jsme naplánovaný okruh dokončili a děti už se těšily na slíbenou koupel – to ještě netušily, že Biely potok má okolo pěti stupňů. No, stejně se jim to líbilo a po čtvrthodince čachtání výrazně pookřály. A prý, kdy zase vyrazíme na žebříky? „Milé děti, na žebříky zase vyrazíme, až ten dnešní výlet rozdejchají má záda... a maminka.“

A fotky jako obvykle ve fotogalerii na Picase.

Žádné komentáře:

Okomentovat