úterý 27. května 2014

Donauradweg

Týden po výletu na sever do Bludných skal jsme využili druhý prodloužený víkend k cestě na jih. Už nějakou dobu (počítáno na roky) jsme měli chuť podívat se s kolama na Donauradweg. Tahle známá cyklostezka kopíruje Dunaj a jako Rakouská část se obvykle bere z Passau do Bratislavy. Ještě za blahých dob Rakousko-Siemensích jsme si dali ochutnávku z Vídně do Bratislavy a zpět. Ondra s Klárkou se v těch časech vozili na sedačce nebo ve vozíku.

Letos byl plán  jet Pöchlarn-Krems-Tulln-Wien převážně po levém břehu. Až do poslední chvíle nebylo jasné jestli pojedu jen s Ondrou a Klárkou nebo jestli se přidá celá rodinka. Nakonec jsme vyrazili autem všichni - se čtyřmi bicykly na střeše a dětskou sedačkou v kufru.

Středa

Po práci jdu dát kolo-držáky na auto. Kurnik, proč to nemá klávesnici? Musím používat šroubováky, klíče a kdoví jak se všechny ty další udělátka jmenujou. Jak já se nerad hrabu v hardwaru. To i JavaScript (brr) je lepší než šroubovák. Držáky nakonec přidělány a jde se balit tábornické a cyklistické vybavení. Radši strkám k potravinám i placatku slivovice od tchýně. To kdyby byly noci chladné.

Čtvrtek

V půl šesté ráno budíček a jdu hodit kola na auto. Je to časově náročnější, než jsem čekal, ale co, máme nějakou rezervu. Snídaně a nachystání bagáže do auta se také protáhli. Po osmé konečně vyrážíme směr Pöchlarn. Když po jedenácté hodině teprv projíždíme Krems, velím zkrátit první den trasu a stanovuji začátek cesty na Emmersdorf.

V Emmersdorfu rychle poobědváme rohlíky a na parkovišti testujeme, jak se Viktorka popere s vypůjčeným kolem (16"). Zatím jezdila jen na malém dětském a i na tom se neuměla rozjet a zastavovala seskokem (občas doprovázeným kotoulem plavmo). Jízda je OK, ale start a stop - v jejím podání by se spíš hodilo dělostřelecké "odpal a dopad" - budou asi utrpením. Do tajů brždění ještě nepronikla. No, uvidíme.

Vysílám Marušku s Pepíkem autem do 10km vzdáleného Aggsbach Marktu a tiše doufám, že my pojedem jen po úplné rovince a Vika nebude muset brzdit. Brzo jsem vyveden z omylu a před námi je krátký sjezd zakončený zatáčkou vlevo. Vika končí v pangejtu vpravo. Opakuji teoretické základy jízdy z kopce a odpaluji Viku do dalších kilometrů. Žádný další pád v kopci nenásleduje. Místo toho Vika začíná aktivně brzdit už desítky metrů před začátkem klesání. Takže další odpaly.

Střídám se s Maruškou jako řidič, dělám pár fotek cestou a jedu do Weißenkirchenu, kde je další střídání. Viku už po necelých 30km bolí nožičky, takže se v autě prohodí s Pepíkem. Mrňous jde do cyklosedačky, tváří se, že by radši jel na vlastním. Maruška s Vikou vyráží stavět stany do kempu v Kremsu.

Se zbytkem týmu chvíli bloudíme po Kremsu, než najdem kemp. Má to i svá pozitiva, objevili jsme dětské hřiště kousek od kempu. Po kolaudaci plátěných příbytků vyrážíme na hřiště, na zmrzlinu a na pivo. Stany máme dva - Ondra s Klárkou (a první noc i s Vikou) chcou spát bez rodičů. Kemp je dobře vybaven, čisté záchody, teplá sprcha, klid (nepočítaje naši drobotinu). Krásný výhled na Schloss Wolfsberg na druhém břehu Dunaje.

Dnešní trasa byla plná vinic, sklípků a malebných vesniček mezi kopci. Cyklistů bylo pomálu, takže žádná tlačenice.

Pátek

Kolem šesté asi půlhodinku prší, ale stejně vstáváme až v osm, tak je to jedno. Snídaně a balení probíhají pod heslem "není kam spěchat", takže na kola nasedáme až v jedenáct. V Kremsu trochu bloudíme a omylem vyjíždíme na most na pravý břeh. Vika brečí, že musí šlapat do kopce. Klárka už je v půlce mostu, když zjišťuju, že tudy nechcem. takže se s Vikou obracím a vysílám Ondru, aby to řekl Klárce. Vika brečí, že se z kopce bojí. Nakonec jsme na správné trase a potkáváme dětské hřiště, takže povinná přestávka. 

S Maruškou jsme domluveni, že se budem měnit u hráze vodní elektrárny Altenwörth. Bohužel tam je zákaz vjezdu pro auta, takže Maruška čeká až o pár kilometrů dál u radnice v Zwentendorfu. Vika si sice stěžuje, že ji bolí nožičky, ale jede krásně a sjezdy už jí nedělají žádné problémy.

Po výměně kola za auto jedu s Vikou hledat kemp do Tullnu. Opět hezké prostředí, čisto, trávníček jak na golfovém hřišti. Dokonce máme stoly s lavicemi hned vedle stanů, takže se nemusíme stravovat na karimatkách. Když dorazí zbytek mužstva (a ženstva), jdem se projít do historického centra. Zmrzlina, pivo, hřiště - začíná se nám z toho stávat stereotyp.

Po návratu do kempu přijíždí autem dva další táborníci - tj. nebudem se stanem mezi tou přehršlí různých karavanů sami. Nově příchozí, jak se hned dozvídáme, jsou Třebíčáci a tvoří podpůrný tým cyklistům, kteří oproti nám jedou ve třech dnech celou rakouskou část dunajské stezky (Passau-Bratislava). Vytahují z auta elektrický gril a několik lahví s čirou kapalinou. Po příjezdu jejich cyklo-týmu se všichni vrhají na čirou tekutinu v lahvích a donesou na košt i nám. Prý pálí ze všeho možného - nabízí ananas, hrušku, meruňku. Zkoušíme ananasovou pálenku a dáváme k dobru babiččinu čistou slivovici.

Spí se sladce.

Sobota

Ráno zase chvilku prší. Po konzultaci s Třebíčáky rezignujem na původní plán a zbytek cesty do Vídně vezmem po pravém břehu. Jede se fajn, fouká do zad. Vika se ohlíží po labutích a neomylně stáčí řidítka k Dunaji. Křičím na ni, takže seskakuje do pangejtu. S Maruškou se střídáme v Klosterneuburgu. Další zastávka jsou trampolíny na Dunaji ve Vídni. Tam se rozhodnem, jestli zůstanem do neděle, nebo pojedem dom, abychom stihli pouť v Kunštátě.

Parkuju stejně jako kdysi na free-parkovišti pod UNO-city. Jdem s Vikou k trampolínám a dáváme si první kolo. Než nám doběhne čas, už přijíždí zbytek. Maruška mi povídá: "Hele, Matyáš". "Cože?" Nechápu. "Je tu Matyáš s maminkou."  Nedá se Maruška. "Jakej  Matyáš?" Furt nechápu. A Maruška mi ukazuje, že na trampolíně skáče Ondrův spolužák z Tišnova. Jak je ten svět malej. To sou asi ty podvědomé stesky po monarchii.

Když se děti a tatínek vyblbnuli na trampolíně, ještě koupem Pepíka v Dunaji pod Reichsbrücke. Sice je to studené, ale užívá si to. Rodinná rada rozhoduje návrat domů. Ondra je trochu zklamaný, těšil se, že se v neděli podíváme na Wasserspielplatz na Donau Insel.

Sobotní provoz na cyklostezce se znatelně zvýšil, ale stále to bylo pohodlné a bez jakýchkoliv tlačenic. Víkendy během letních prázdnin tu asi budou náročnější.

A nakonec


Plán
000,0 km Pöchlarn
010,5 km Melk
013,5 km Emmersdorf
021,0 km Aggsbach Markt
021,0 km Aggsbach Dorf (am rechten Ufer)
030,0 km Spitz
035,5 km Weißenkirchen
041,5 km Dürnstein
050,0 km Krems
079,5 km Zwentendorf
091,0 km Tulln
116,0 km Klosterneuburg
130,0 km Wien

Kempy po cestě

N13 Campingplatz Klein Poechlarn, Wachauer Str. 39, www.rolling-snack.at 48.218453, 15.208978
N22 Camping Melk, Kolomaniau 3, www.brauhof-wieselburg.at 48.232742, 15.328392
N02 Donaucamping Emmersdorf, www.emmersdorf.at 48.240588, 15.335638 ?
N34 Gasthof Caping Stumpfer, Nr. 7, www.stumpfer.com 48.253942, 15.370844
N33 Campingplatz Rossatz, Rossatzbach 21,  www.campsite.at/rossatz 48.390142, 15.516634
N16 Donaupark Camping Krems, Yachthafenstrasse 19, www.donauparkcamping-krems.at 48.403818, 15.592519
N42 Camping in Traismauer, Donaustrasse 58, 48.357824, 15.752303
N47 Campingplatz Zwentendorf/Donau, www.zwentendorf.at 48.347986, 15.904703
N43 Donaupark Camping Tulln, Donaulaende 76, www.campingtulln.at 48.332550, 16.072197
N15 Donaupark Camping Klosterneuburg, In der Au, www.campingklosterneuburg.at 48.310859, 16.327877
W02 Camping Neue Donau, Am Kleehaeufel, www.campingwien.at 48.208135, 16.447197

České nedělní mše ve Vídni

8.30  chrám "Panny Marie na Nábřeží", Vídeň  1.,  Salvatorgasse 12
10.00 kostel "Nejsvětějšího Vykupitele", Vídeň  3.,  Rennweg  63

Žádné komentáře:

Okomentovat