středa 7. září 2016

Za korunu na kilometr

Každý běžec (rozuměj "velká většina") má nějaký svůj cíl. Ať už je to cíl vědomý ve stylu "chci jednou uběhnout půlmaraton", "chci uběhnout půlmaraton pod 1:10", "chci zhubnout", "chci sbalit toho super běžce se sexy zadkem" nebo nevědomý typu "chci zhubnout", "chci sbalit tu běžkyni se sexy zadkem", "chci jednou uběhnout maraton", je tento cíl motorem, který nutí dotyčného vzdávat se znovu a znovu pohodlí gauče před televizí a vyrážet prolévat pot do dalších bitev sami se sebou.

I já mám svůj cíl i když ani zdaleka ne tak přízemní jak ty nastíněné obyčejné a v naši materiální společnosti převládající. Ale stejně pro něj bojuju své upocené bitvy.

Můj cíl je běhat za korunu na kilometr.

Ťukáte si na hlavu, nevěřící Tomášové? Já vím, je to cíl z říše snů, ale nemá se právě pro takové žít?

Co ta moje "korunka na kilometr" vlastně znamená? Je to jednoduché. Například jestli uběhnete za rok 2000km, pak máte v daném roce celých krásných 2000Kč na pořízení běžeckého vybavení. Ale pouze tuto částku!

Chcete si příští rok koupit obyčejné běžecké boty (cca 1500Kč) a k tomu nejlevnější startovné na pražský maraton (800Kč)? Pak byste měli za rok naběhat aspoň 2300km a doufat, že to ty nové botky se ctí a slávou vydrží (což dost pochybuju).

A to jsem nezmínil kompresky! Jeden značkový pár za krásných 900km.

Staré dobré růžové Garmin hodinky Forerunner 10 s GPS? To máte milé dámy jen za 300 dalších koleček na vašem oblíbeném 10km okruhu.

Ještě že to zachrání tejpovací pásky. To máte za čtyři proužky jen jako z Řípu do Prahy a něco málo k tomu.

Už vám to dává smysl? Jestliže ano, pokračujte čtením následujících řádků. V opačném případě se vraťte ke třetímu odstavci a pokračujte tam.

Jak na tom s plněním svého velkého cíle jsem? Cíl je zatím v nedohlednu, ale první krůčky správným směrem mám za sebou. Růžové hodinky s GPS ani kompresky jsem si nekoupil. Tejpy taky ne, ale nechávám si je v záloze jako odměnu za nějakou povedenou šedesátku (nebo dvě třicítky najednou?).

Nejsilnější pozici ve své běžecké rozmařilosti mám asi u obuvi. Boty z Lidlu za 500 mi většinou odslouží alespoň 1000km. Boty dražší než 2000km nekupuji vůbec. Oblíbené Asicsy sháním pokoutně ve výprodejích.

Dále už mám s korunkovou morálkou trochu problémy. I když moc závodů za rok nemám a na velké komerční akce koukám jen z gauče před televizí, přece jen součet mých startovných by mou vytrvalost přenesl o několik levelů dál.

O nadstandardní vybavení (batůžky, čelovky, magnesium) si píšu Ježíškovi, takže ho do kilometráže počítat nemusím.

Mám také záložní plán. Kdyby se mi zdálo, že kilometrkorunkovou bitvu prohrávám, přestanu běhat. A tím bude cíl naplněn na sto procent - 0km = 0Kč. Tak určitě!

Žádné komentáře:

Okomentovat