Dneska je popeleční středa a to znamená, že včera byl Faschingsdienstag. Firma se nám pleskla přes kapsu a dala do placu koblížky s marmeládou. Mňamka.
Večer jsem byl jezdit a už z náznaků minulý týden jsem
pochopil, že to má být veselá hodina. Tak jsem se oblékl do černého (košile, rukavice, rajtky), na hruď si připnul pár komunistických vyznamenání a na hlavu narazil Ondrovu čepici s medvídkem. To jsem ještě netušil, že Man in Black dostane na ježdění šímla. Tenhle bělouš se jmenuje Coconut a je celkem šikovnej na drezuru. Jen asi není zvyklej, že se na něj drápe někdo bez toho aby mu dal sedlo.
Sice to bylo nejpohodlnější svezení ze všech koní na kterých
jsem kdy jezdil bez sedla, ale Kokos to svým (bezpochyby hraným) úlekem z volnějších zad celou hodinu zpestřoval. Připoměl jsem si dětská léta strávená na klouzačkách ve chvílích kdy se mnou pochodoval po zadních. Zopakoval jsem si rytmiku různých tanců, když mi ve cvalu každý x-tý krok udělal kozlíka (x se pohybovalo většinou v rozmezí 1..4). Nakonec jsem ale na hřbetě vydržel celou hodinu bez pádu a mohl jsem se před holkama tvářit, že to vlastně byla hračka. :-)
Po ježdění se ještě slavilo v klubu - každý tam přinesl něco k jídlu nebo pití, takže výběr byl opravdu bohatej. Po tom co jsem se přejedl Chilli con carne, těstovinového salátu, baget, koblížků a kokosek (zapíjeno bílým, červeným, perlivým i pivním) mi ten dnešní půst přijde tak nějak lehko snesitelnej. Nakonec jsme se s Jiříčkem nechali trenérkou odvézt autem na metro, protože jsme si nebyli jistí jestli kolem půlnoci ještě jezdí v Pratru autobus. To, že trenérka měla taky celkem upito nás napadlo až v metru.
Komentáře
Okomentovat