Víte, proč poslední týdny vypadám tak zničeně? Že by za to mohla Vika? Ne, tím to opravdu není. Začal jsem dočasně pravidelně (ach, jak je to absolutno relativní) chodit do fitka. No, valíte bulvy, co? Ne, opravdu to nebyl můj nápad, zas takový masochista nejsem. Dostal jsem měsíční členství v Klubu (ano, píšu velké K, protože to se ke snobárnám hodí, co říkáte?) jako vánoční dárek. Takže se teď každé ráno před příchodem do práce ničím během do nikam na dvoumetrové opásané trati, utíkající mi pod botama a nenasytně hltající kilometry mého utrpení. Taky zdolávám virtuální schodiště (stepper se to prý jmenuje – učitel češtiny jásá) – víte jak je vysoká Eiffelova věž? Já to vím docela přesně – 2731 schodů a k tomu litr a půl potu. Trnová koruna se za těch dvatisíce let trochu modernizovala.
Nicméně, ve fitku je i sauna, takže mé líné tělo jásá (já sám jásám) a potí se bez práce (jen koláče chybí).
V šatně člověk občas vyslechne i zajímavé dialogy – pro příklad uvádím rozhovor manažera s bříškem (tipli byste na milovníka piva, ale podniká ve vinařském průmyslu) s druhou osobou stejného pohlaví (co byste také v pánských šatnách čekali, že?), jejíž odpovědi z důvodu nízkého zábavního potenciálu vynechávám.
Vy sem chodíte pravidelně, že?
Já na to nemám ten morál. Potřebuju mít u sebe chlapce (osobního trenéra – pozn. bloggisty), kterej mě do toho pohybu přinutí.
To já si poručím, s tím problém nemám, ale já se neposlechnu.
Komentáře
Okomentovat