Prý "Lepší život pro obyčejné lidi". Ale co my – neobyčejní, ba dokonce výjimeční jedinci? My, kteří nepocházíme ze sériové výrobny, my pořízení v potu tváře (a možná i troše slasti) našich rodičů? My, jenž dokážeme sami přemýšlet a sami jednat – prostě my všichni s právem volit, my s našimi vlastními krásnými i zavrženíhodnými úchylkami? My odlišní od průměrného „obyčejného“ standardu?
Necítím se být obyčejný! Co vy?
Komentáře
Okomentovat