Přeskočit na hlavní obsah

Květen ve zkratce

Začíná nám nový měsíc, takže malá rekapitulace toho uplynulého.

S dětmi jsem na začátku května vyrazil na nafukovací pálavě na Loučnou. První den to byl hezký krátký úsek z Tržku do Cerekvice a celkem jsme si to užili. Na serveru raft.cz jsem se dočetl, že nejhezčí úsek je za Vysokým Mýtem z Týnišťka dál. Kdo tohle napsal, zasloužil by pár za uši. Spousta klád přes cestu, vysoký břeh znesnadňující přenášení, všude kopřivy, hluboké bahno... naštěstí jsme jeli v relativně chladném počasí, jinak by nám dali pořádně do těla i komáři. Myslel jsem, že Lužnice dá člověku zabrat, ale stará řeka hadr oproti Loučné za Týnišťkem.

O čtrnáct dnů později jsme vyrazili na velkou jarní vodáckou akci na Divoké Orlici - pouštění Pastvinské přehrady a sjíždění Litického oblouku bylo letos naplánováno na sobotu 15.5.. Tohle už nebylo pro děti, takže jsem si jako háčka vzal kolegu a souseda Martina. Aby to byl větší adrenalin, nejeli jsme na pálavě, ale půjčili jsme si otevřenou plastovku (Sambu). Koupali jsme se jen jednou, ale i to v tom chladném dni stačilo. V neděli jsme pak s dětmi vyrazili kolem Divoké Orlice na procházku na Zemskou bránu.

Po návratu domů jsme zjistili, že Vika už se nám točí z břicha na záda. A pár dní na to jí vykoukl první zub, takže už máme celkem jistotu z čeho pocházely horečky, které pár dnů měla. Už se těšíme až vyrazí další – vidět už je, takže mu dáváme den... maximálně dva.
Poslední víkend v květnu jsme vyrazili ke Znojmu, kde slavila kulaté výročí kamarádka Štěpánka. Maruška s dětmi se tedy připojili k veselici a já jsem se v sousedství zúčastnil letošního ročníku Java (ne)konference jOpenSpace 2010.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

MUM 2016 - druhé stříbro v MČR v etapovém ultramaratonu

Nadpis prozrazuje, že se mi dnes podařilo završit obhajobu loňské střibrné pozice na Moravském ultramaratonu. Zlatý bez problémů dokončil opět Dan Orálek a s bronzem nakonec nově odchází Ondra Strnad. Katka skončila pátá mezi ženami na MiniMUMu. Celkově se závodů zůčastnilo 216 lidí a všech 7 etap (301km) z toho doběhlo 49. Jistě se ptáte, jak to vypadalo na tratích po čtvrté etapě. V páté Olešnické se jde velká část po asfaltu a já jsem tuhle etapu zvolil jako regenerační. Nikam jsem se nehnal, ale i tak se mi dařilo držet se s Danem až do druhé občerstvovačky. Přiznávám, kdyby cestou nemusel odběhnout do keříčků, tak bych ho po první občerstvovačce už neviděl. Do cíle jsem doběhl druhý a na třetím místě byl se ztrátou minuty Ondra Strnad (od poslední OS do cíle byl o 4 minuty rychlejší než já). Cenami za umístění v Olešnické etapě byly dárkové balíčky se spoustou dobrot, takže velké díky tamnímu panu starostovi. Do další etapy z Bystřice nastoupil i Jirka Čípa a všem ukázal,

MUM 2017

Tak za sebou mám po roce další očistný rituál v podobě týdenního etapového ultramaratonu. Letos jsem žádný velký úspěch neslavil. Cítil jsem se jak na horské dráze a celkově jsem doběhl šestý. I když to je znatelné zhoršení oproti předchozím letům, stejně to považuju za úspěch. První etapu jsem v začátku přepálil, druhou jsem zabloudil, třetí mě nebavila, čtvrtou (Tišnovskou) jsem se nakopl a skončil bramborově čtvrtý, pátou jsem posledních 15km protrpěl, šestou a sedmou jsem se už jen kochal a užíval si pohyb. Prošel jsem letos během MUMu mentálním posunem a přepl jsem se ve druhé půlce do nezávodního módu, který jsem předtím obdivoval u starších účastníků. Není důležité, kdy jste v cíli, ale je důležité, že tam nakonec doběhnete. Nejde vám o bednu, ale o pohyb, lidi okolo, přírodu, scenérie. Jak už bývá na MUMu zvykem, vyhrál nesmrtelný démon Dan Orálek.

MUM aneb jak jsem předhonil démona

Loni jsem ti, drahý čtenáři mého neaktualizovaného deníčku, vyprávěl, jak jsem honil démona  při Tišnovské etapě Moravského ultramaratonu . Rok se s rokem sešel a vzpomínky na protrpěné kilometry zakryl svým šedým příkrovem (ne)milosrdný čas. A tak si na začátku června říkám, loni jsem zvládnul etapu, proč bych letos nezvládl tři? Tři už dají dohromady účast v soutěži MiniMUM. A slovo se stalo skutkem a já se přihlásil do této sebemrskačské zábavy. První "Lomnickou" etapu mám po včerejšku zdárně za sebou. Co zdárně? Výborně! Já ji totiž s výkonem 3:28:30 vyhrál a pokořil jsem i Brněnského Démona a mistra v ultramaratonech Dana Orálka. Vítězky první etapy (autor Dan Orálek) Teď se ale musím přiznat, jak se mi to (nezaslouženě) povedlo. Start na náměstí Lomnice proběhl zdárně, až na to že Standa Juránek (běžec a čerstvě jmenovaný čestný člen Asociace ultramaratonců, politik)  dojel autem až půl minuty po startu, tak jen vyskočil, běžel nám naproti a volal: "Já si