Jsem na cestě z lázeňského pobytu v Poděbradech. Na jednu stranu se člověk těší domů za rodinou, na druhou mu to přijde líto, protože týden utekl rychleji než by prezident napsal Václav.
Dušičkový týden nezklamal a připravil blátivé plískanice – naštěstí trvaly jen dva dny a zbytek byl přívětivý, skoro by se dalo říci slunečný. Staré duby a jilmy, jako by se chtěly mermomocí zavděčit novému měsíci, vytvářely oblaka zlato-červených vloček protkaných hnědými žilkami bez kapky krve bez ustání padajících, vlajících, ušlapávaných i rozkopávaných a znovu zdvíhaných. Chodce pak při procházce kolem Labe začnou po chvíli bolet oči z pestré záplavy pastelových barev, kterými si tu podzim kreslí na rozlehlá plátna luk, lesíků, alejí kolem chodníků. Člověk s úlevou vyhledává ty malé nahé šedé kousky mezi listím prosvítajícího asfaltu na nichž může na chvíli spočinout zrakem a ulevit tak rozumu navyklému na zažloutlé stránky předloňských románů od tříštivé záplavy ohňostroje podzimních vjemů.
Mírným klusem závodím s parníkem, který veze lidským masem vycpané kožichy k Cidlině. Tam a zpátky, vzdymadlo nahoru dolů, vlevo lom a vpravo hradby. Dejte si ještě rum, ať nám tu nezmrznete, mladá paní. Parník udýchaně vzdává prohranou bitvu u soutoku, já už mu dávno nemávám, směle pokračuji dál a hbitě přeskakuji slavníkovský kořen křesťanství postavený, vypálený, vykopaný a cedulkou označený v Libici. Svatý Vojtěchu, oroduj za nás.
Chci dál, rychleji, míjím upocený Nymburk, opevnění, mosty, chrám, Gambrinus, labutě. Piji kanystr rezavé vody, srdce jásá. Programuji si jen tak pro radost... a dost. Google v pátek čepuje Plzeň, hurá na Vyšehrad, Slavín a v kongresovém centru pochytit vlny v pohybu.
Pár technických bonbonků předepsaných paní doktorkou při vstupní prohlídce:
- masáž zad – vonná svíčka, relaxační hudba, teplý masážní olej a mladá masérka původem z Bulharska
- vodní lůžko 3x – hezké, jen s tím strojem si člověk tak dobře nepokecá
- sauna 3x – teplíčko mám rád i bez sluníčka
- podvodní masáž
- uhličitá koupel
- bazén+whirlpool 2x
- fitness 2x
To jsme si zase užili světa, zaradoval se uzardělý, zdravotně plně disponovaný lázeňský „ano, mám chuť říci švihák“. Tak zas příště! Jo a vezu oplatky.
Komentáře
Okomentovat