Ironická zamyšlení a kousavá fakta

Milý deníčku, rok jsem tě zanedbával, prach na tebe sedal. Nicméně je na čase opět se něcím pochlubit, takže se chlubím. Letos jsem opět běžel Moravský UltraMaraton a tentokrát jsem skončil za Danem Orálkem jako druhý. Prohodil jsem si loňské umístění s Michalem Kovářem, který byl letos třetí. Čas jsem si oproti loňsku zlepšil skoro o hodinu - 23:49:10. Tento rok jsem si všechny etapy zaznamenal do svého sportovního Strava.com deníčku: Lomnická etapa  (3. místo) - kopec z Doubravníku do Ochozu u Tišnova se od loňska a předloňska nezkrátil; Boskovická etapa (3. místo) - cesta mezi poli je vlastně fajn, když je vysušená na troud a ne jak loni "blátivé koryto"; Blanenská etapa (7. místo) - závod zařazený do Okresní běžecké ligy Blansko, takže se přidala řada "čerstvých" běžců a mezi nimi i rychlíci typu Honza Kohut, který ale stejně doběhl až 5 minut po Danovi.; Tišnovská etapa (2. místo) - domácí etapa, takže jsem se dost snažil a podařilo se mi poprvé p...

První týden prázdnin (neděle 29.6. - sobota 5.7.) se v okolí Tišnova opět pohybovalo nemalé množství běhajících šílenců, jejichž společným jmenovatelem byl Moravský Ultra Maraton (MUM) pořádaný Českou asociací ultramaratonců. Tento sedmidenní závod nabízí účastníkům každý den možnost radovat se z uběhnutého maratonu. Trasy jednotlivých etap jsou naplánovány z různých měst našeho regionu a z velké části vedou po turistických stezkách. Zázemí závodu a cíl všech etap představuje areál základní školy v Lomnici. Loni jsem si osobně vyzkoušel zkrácenou variantu závodu - takzvaný MiniMUM. A protože jsem to nejen ve zdraví přežil, ale i výsledné časy vypadaly celkem dobře, rozhodl jsem se, že letos zkusím závod celý. Má první účast na MUMu dopadla nad očekávání dobře - získal jsem 3. místo za mistrovským “brněnským démonem” Danielem Orálkem a známým pražským maratoncem Michalem Kovářem. Protože byl MUM zároveň vyhlášen i jako Mistrovství České republiky v atletice 2014 v etapovém ultramara...

Týden po výletu na sever do Bludných skal jsme využili druhý prodloužený víkend k cestě na jih. Už nějakou dobu (počítáno na roky) jsme měli chuť podívat se s kolama na Donauradweg . Tahle známá cyklostezka kopíruje Dunaj a jako Rakouská část se obvykle bere z Passau do Bratislavy. Ještě za blahých dob Rakousko-Siemensích jsme si dali ochutnávku z Vídně do Bratislavy a zpět. Ondra s Klárkou se v těch časech vozili na sedačce nebo ve vozíku. Letos byl plán  jet Pöchlarn-Krems-Tulln-Wien převážně po levém břehu. Až do poslední chvíle nebylo jasné jestli pojedu jen s Ondrou a Klárkou nebo jestli se přidá celá rodinka. Nakonec jsme vyrazili autem všichni - se čtyřmi bicykly na střeše a dětskou sedačkou v kufru. Středa Po práci jdu dát kolo-držáky na auto. Kurnik, proč to nemá klávesnici? Musím používat šroubováky, klíče a kdoví jak se všechny ty další udělátka jmenujou. Jak já se nerad hrabu v hardwaru. To i JavaScript (brr) je lepší než šroubovák. Držáky nakone...

Milý deníčku, prodloužený víkend na začátku května jsme strávili u rodičů ve Východních Čechách a na jeden den jsme vyrazili i do Polska za turistikou. Jako cíl jsme si určili národní park Stolové hory a konkrétně skalní labyrint s tajemným jménem Bludné skály. Výlet to byl i trochu pragmatický, protože jsem v Polsku chtěl zaplatit startovné na Krakowský maraton , který teď už mám za sebou. Cestou do Stolových hor jsme se vyzkoušeli navigaci MapFactory s mapami OpenStreetMap (OSM) zdarma. Až na jeden kruháč, který měl špatně značený směr objíždění všechno fungovalo výborně. Kruháč jsem v OSM opravil hned po návratu z výletu. Bohužel jsem netušil, kolik polských turistů bude mít stejně skvělý program na pátek po prvním máji. Už v lázeňském městečku Kodowa-Zdroj se začala auta štosovat a následujících pár kilometrů bylo utrpení. Parkoviště které jsme měli vyhlídnuté (N 50°27.644', E 16°18.567') bylo beznadějně plné, ale naštěstí o pár kilometrů dál bylo volné místečko (N...

Opožděná PF-ka pro všechny pravdoláskaře... a vlastně i pro ty ostatní. A bylo-li nějaké novoroční předsevzetí? Prožít tenhle rok ve zdraví, a když to půjde tak nějaký ten maratónek.

Sobotní etapa MUMu (the poslední one), byla hned v několika ohledech speciální: nebyla pojmenována podle místa startu, ale nesla jméno českého maratonce-vizionáře, vynálezce a génia Járy Cimrmana; běžela se na dvě kola; byla startována intervalově v rozmezí dvou a půl hodin (od nejpomalejších a nově příchozích v 9 hodin až po démona Dana v 11:35); začínala stejně jako první etapa v Lomnici; byla zařazena do běžeckého seriálu Okresní běžecké ligy (OBL) Blansko, takže na startu se ukázalo úctyhodných 72 maratonců; když to srovnám s výletem na Kokořín, tady ty stánky s občerstvením byly hned čtyři v každém kole. Celý týden jsem měl z této etapy největší strach - sice měla být nastoupaným převýšením pod průměrem MUMu (cca. 700m), ale mít pouze jednu noc na zregenerování z Bystřické etapy mi přišlo nemožný. A fakt hustý! Štěstí se na mě usmálo v pátek večer, když jsem koukal na rozpis startů a zjistil jsem, že nestartuji v devět, ale až v jedenáct, takže jsem mohl spát o celé dvě...

V pátek 5.7. bylo Cyrila a Metoděje, tudíž státní svátek, tudíž jsem nemusel přemýšlet nad tím, jak se po práci dostat do Bystřice nad Pernštejnem, kde byl start šesté etapy MUMu. Dopoledne jsem si uvařil rýži s rozinkama a medem na oběd. Měl jsem trochu obavy, co to udělá s mým zažíváním, zatím jsem většinou před závodem obědval špagety. Ale rýže se osvědčila a dokonce chutnala nad očekávání. Dlouho jsem se rozhodoval, který boty si vzít. V úvahu připadaly buď relativně zachovalé Mizuna, které zvládly již dvě etapy, ale ze kterých už jsem měl puchýře na prstech, nebo velice staré Asicsy s prošlapanou podrážkou a rozedřenou výplní paty. Vybral jsem Asicsy, říkám jim závodní, zatím nikdy nezklamaly, ale naposled jsem v nich běžel Pražský půlmaraton na začátku dubna. Buď to v nich půjde, nebo už opravdu půjdou do popelnice (slibuju jim to už víc než rok). O půl dvanácté jsem sednul v Tišnově na vlak a vyrazil jsem směr Bystřice. Všiml jsem si, že v Doubravníku do vlaku přistupuje něj...