Ve čtvrtek Pepík opět odmítl společný výlet. Tak jsem ho nechal v Ondrově péči a nazul své botky samochodky. Doběhl jsem do Machica, kde jsem si proběhl levádu "do Canical" a zpátky dom. Bylo by to krásných odpočinkových 27km, kdyby v mezičase Pepík nebombardoval Marušku zprávama, aby mu odemkla mobil (přidala čas). Maruška se mu snažila vysvětlit, že si to má domlouvat se mnou, ale vzdoroval.
V pátek ráno proběhla bezproblémově Pepíkova škola a pak už jsme jen uklízeli byt a balili kufry. V poledne ještě návštěva nemocnice ve Funchalu - potřebovali jsme Covid testy před nástupem do letadla. Pak ještě do obchodu dokoupit pár dárků a už jen vyhodit kluky na letišti a vrátit auto v půjčovně. Česká fronta na odbavení a potom u odletové brány nám přišla taková nepatřičná. Místo roušek najednou všude chrochtadla - respirátory. Před odletem jsme si dali kinedryl a půl cesty jsme všichni prospali. V Praze rychle sehnat taxík na hotel a rychle do hajan.
V sobotu ráno po uspokojivé snídani se svezem tramvajema na hlavák a stihnem přitom i zastávku na Mostě legií a národní třídě. Pak už jen vlak do Tišnova, kde čeká Maruška s Viktorkou.
Hezký výlet to byl. Doufám, že si to někdy zopáknem - třeba už celá rodinka.
Komentáře
Okomentovat