Přeskočit na hlavní obsah

Island #9 Lovení polární záře

Ve středu se Pepíkovi po dlouhém víkendu nechce učit a školu řešíme až odpoledne. Naštěstí to jde rychle a stíhám si pak ještě zaběhat. Ve čtvrtek je už škola bez problémů. Odpoledne navrhuji dětem výlet, ale stejně jdu nakonec jen sám vyklusnout k Nesjavelliru.

V pátek odpoledne jasná obloha a Pepík souhlasí s výletem po práci. Vyrážíme do Gljúfrasteinnu, kde žil a pracoval Halldór Laxness držitel Nobelovy ceny za literaturu. Na začátek trailu volíme místo brodění přes řeku malou okliku a přecházíme přes silniční most. Moc nám to nepomohlo, protože za řekou začínají podmáčené pastviny a během pár minut nám oběma čvachtá v botách. Za loukama se zdvíhají kopce. Počasí stále úžasné a výhledy supr. K autu se vracíme po setmění.

Doma ještě promazávám fotky a napadne mě, že by se možná při dnešní jasné obloze dala chytit polární záře. Vybíhám už v pyžamu na zápraží a rozhlížím se. Nevidím ji, ale vím, že bych mohl mít úspěch s foťákem a tak mačkám spoušť. Nic se neděje. Displej hlásí, že je venku tma.

Běžím ze zimy zpátky domů a googlim si jak na manuální focení. Nastavuju dle návodu a vybíhám zase fotit. Je mi kosa, ale na fotce se konečně něco zelená. Úspěch. Běžím se přioblíct a pak mačkám ještě pár fotek.


V sobotu jedem už i s Klárkou na výlet do hor, ale počasí nám nepřeje. Prší, fučí a na vybraný trail je doporučený cepín. Ten jsem si na Island nebalil. Tak příště, milé hory. Stáčíme auto k Reykjaviku a po cca 20 km si dáváme rovinnatou procházku Heiðmörk via Ellíðavatn. Tady je počasí příjemné - ani vítr ani déšť. Po návratu domů stihnu ještě krátký výklus na nejbližší kopec a už je čas na volání s rodinkou v Česku.

Komentáře