Milý deníčku, musím trochu zaplnit tvé prázdné stránky, bo všechny ty úžasný zážitky zasejc brzo zapomenu.
Neděle
Hlásili déšť a kvalitní déšť opravdu přišel. Vyjiždíme na rychlý výlet jen pár kilometrů od domu. Sopečný kráter Kerið s jezírkem uprostřed byl pro naše plány ideální. Turistů tam bylo i přes placení vstupného a déšť kupodivu dost. Možná měli všichni chuť jen na krátký výlet, jak my.Odpoledne hrajem Carcassone a Klárka o vyhrává.
Pondělí
Předpověď opět hlásí déšť. Ráno leje. Po práci a škole nicméně jasná obloha. Hurá, můžem na výlet. Vyrážíme ke geotermální elektrárně Nesjavellir, kde se dají najít různé kochací okruhy. Parkujem, kape. Kupředu levá, začíná lejt. Za 10 minut je po dešti a obloha zase ukazuje i sluníčko. Výhledy nádherný. Vytahuju foťák a cvakám. A cvakám... Cvakám, ale nefotím. Displej foťáku se mi směje, že jsem nechal paměťovou kartu v počítači. To Snad Ne. Ty výhledy! Ty panoramata!
Než se stihnu slzičkama zalknout zase začíná lejt. Opět 10 minut a šlus. Procházíme kouřící krajinou a pak přímo kolem v páře zahalené elektrárny. Lejt začíná 5 sekund poté co nastoupíme do auta.
Úterý
Nemusí pršet, stačí když kape. Dneska po práci volíme výlet koupací. Jedeme k Reykjadalur a jdem 4km do kopce s plavkama na zádech. Pod kopcem teplota 8°C, takže tipuju nahoře takových 5. A do toho občas slabý deštík. Nicméně říčka má přijemných 35 a ani mě nezebe! Dokonce příjemně hřeje!
Středa
Má být hezké počasí a původní plán byl, že si vezmu dovolenou na celodeňák. Ale ouha. V práci se nám to trochu popralo (s/^\(..\)p/\1s/) před releasem a musím fixovat text jedné logovací hlášky. Ale odpoledne mi to nedá, beru auto a bez dětí vyrážím znovu k Nesjavelliru. Tentokrát to beru poklusem a větším okruhem. A fotím. a fotím, a fotím. Nakonec je z toho krásných 18km a nastoupaných 700m. Děti si mezitím doma obešli malý okruh k jezeru a pak už jen visely na těch internetech.Čtvrtek
V práci ještě ladím logovací hlášku. Venku celej den leje. Odpoledne před rodinným voláním ještě vybíhám do deště a zkouším cestičky u jezera (Exploration run tomu my běžci říkáme). Některý tam jsou, některý ne. V jednu chvíli přehopsávám asi půl kilometru po vodou nacucaném vřesovišti a v botách mi šplouchá. Tam ta cestička nebyla.
Pátek
V práci si beru volno a vyrážíme na poloostrov Snæfellsnes. Mám tam vyhlídnutý 17ti kilometrový trail okolo jezera Hitarvatn. Po dvou hodinách cesty autem nám chybí k jezeru asi 6km. A před námi na "silnici" brod. To snad ne. Otáčíme se a jedem hledat náhradu. Dalším kandidátem je Búðir - Miðhús Trail. Ujedeme asi 30km a autíčko hlásí nízký tlak v pneumatice. Pravé zadní. A klesá. Rychle klesá! Zastavujem u nějakého hospodářství v prostřed luk a já jdu zjišťovat, zda máme v kufru rezervu nebo jen lepící sadu. Je tam rezerva, hurá. Bojuju se šrouby. A vyhrávám. Měním kolo za dojezdovku a dávám sbohem dalšímu trailu. Nejbližší pneuservis je 40km čelem vzad. Dojíždíme k servisu po poledni. Nikde nikdo, všechny dveře zavřený. O kousek vedle prádelna, tak se ptám, jestli pneuservis funguje. Prý ano, ale ne úplně pravidelně. Zkouším volat na číslo v Google mapách. Típá mi to. Píšu SMS, nikdo neodpovídá. Další pneuservis je naštěstí jen o 5km dál ve městě. Tam už máme štěstí a kolo nám lepí. Přišla mi SMS, že první servis už je otevřenej a můžu se stavit. "Děkuji pěkně," odpovídám, "již jsem saturován."
Uvidíme, co přinese víkend.
Komentáře
Okomentovat