Zažil jsem další kulinářský šok. Protože tu nemají tradiční kmínovou šumavu ani křupavé rohlíky, nakupuju z pečiva to málo, co je v regálech. V sámošce mi do oka padla vánočka s náplní. No, tvar to mělo jak toustovej chleba, ale očividně to bylo sladké kynuté těsto. Koupil jsem si hned dvě s různýma náplňema a těšil se na sváču. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se zakousl a zjistil, že vevnitř sladké dobroty je trhané vepřové maso. Nééé! To fakt nechcete. Druhá vánočka měla jako náplň rozinky. To už bylo fajn. Jako doma.
V obchodech mě překvapily mimo vánoček a chybějící kávy/čajů i další maličkosti. Jo a myslím to doslova. Balení pracího prášku - typicky na jedno až dvě praní. Balení holící pěny - na jedno použití. Největší čokoládová tabulka - 35gramů. A tak se to opakuje u většiny zboží. Spousta obalů a v nich malé nic. Nevím jestli to nějak souvisí s tím, že populace tu je v průměru o skoro 10cm nižší než u nás v Česku. Spíš ne.
A mléko tu mají dražší než doma. Možná to bude tím, že tu je menší poptávka. V Asii je mnohem častější intolerance na laktózu, jsem kdysi kdesi četl.
Všechny díly zápisků z Thajska ZDE a fotky ZDE.
Komentáře
Okomentovat