Už pár týdnů se mi stýskalo po nějaké turistice mimo okres Brno-venkov. Před sedmi dny jsem se konečně rozhoupal a rozhodl se pro návštěvu Madeiry. Protože má Viktorka každý týden proplach žilního katetru a dostává léky v dětské nemocnici a Klárka se na výlet moc netvářila, tak jsme se doma dohodli, že to bude čistě pánská jízda. Koupili jsme letenky, objednali ubytování a PCR testy. Ve stresu jsme čekali, zda na poslední chvíli někdo nebude moc pozitivní... Výsledky středečních testů dopadly na jedničku... teda na nulu - negativní a tak jsme se ve čtvrtek mohli v klidu sbalit. Večer došla zpráva, že nám Smartwings chytře zastřihly křídla a zrušily zpáteční let. Takže kdo ví, do kdy na Madeiře nakonec budem.
Včera (v pátek) jsme sedli na šestý vlak z Brna do Prahy, kluci vytáhli svačiny a školní pomůcky a vzdělávali se online ve vlaku. V Praze o dva metry a jeden bus dál vystupujem na Letišti Václava Havla, který my starší pořád máme zafixovaný jako Brzy, Jazyk, Nazývat. Letištní personál nás vyhání z fronty na check-in, že prý nanoroušky nejsou povolený a musíme mít FFP2 respíky. Jeden nám chyběl, ale naštěstí byla o pár metrů dál lékárna.
Druhý pokus o odbavení v pohodě, předávám kufr a ukazuju PCR testy a QR kódy z madeirasafe.com aplikace. Ondra cestou k odletové bráně objevil piáno, tak si chvíli zahudl a i trochu potlesku sklidil.
Let byl klidný, povidlové buchty od maminky/-nželky padly za vlast někde nad Lisabonem. Po příletu ukazujem znovu PCR výsledky a QR kódy, ale oproti Praze je to absolutně bez čekání.
Berem taxíka do cca 5km vzdáleného ubytování. Taxíkář nezná adresu, kterou po něm chcu a očividně nepoužívá chytré mapy. Zpátečník! Nakonec jedeme podle Google map v mém telefonu. Pan domácí nás vítá hned po zastavení taxíku a ukazuje nám bydlení. Trochu se děsím, jak to s Pepíkovou náturou přežijou bílá kožená křesílka a skleněný stolek. Uvidíme.
Po vybalení ještě rychle nakoupit něco k jídlu a vařit večeři. Při příchodu domů zjišťujem, že u pokladny zůstaly vajíčka. Vysílám Ondru zpátky, ať pro ně doběhne. Učíme se naše první slovíčko Portugalsky - Ovo. Za čtvrt hoďky je tu i s vajíčky - šikovný chlapec je to. Musel se teda do obchodu dotlouct, páč už měli zavřeno. O víkendu na Madeiře kvůli covidu všechno zavírá v 5 a po šesté už se ani nesmí ven.
V sobotu ráno jdem prozkoumat okolí. Zkoušíme teplotu moře. No, koupání dneska vynecháme i když slunko paří o sto šest a my se hezky potíme. Po návratu vaříme oběd a zničeho nic slejvák. Nevadí, Pepík si dodělává úkoly do školy. Pak, když už jen mrholí, nazouvám botasky a vybíhám do autopůjčovny u letiště, kde na mě už čeká malá Panda. Po prvním kopci vím, že to s ní nebude na Madeiře úplně lehký, ale zas je to výzva. :)
Doma nabírám kluky a vyrážíme pár kilometrů na jih podívat se na sochu Krista Krále (Cristo Reo) v Garajau. Bylo to Boží, řekl bych.
Komentáře
Okomentovat