Madeira #2 - první všední den

Budík opět zvoní v šest. Tma. Snídaně má před školním a pracovním dnem atmosféru neveselou.

Protože Pepíkova třída má tento týden již prezenční výuku a paní učitelka posílá probrané učivo až odpoledne, tak se ráno se věnuje opakování vyjmenovaných slov na umimecesky.cz.

Ondra online výuku naštěstí má. Přepíná se mezi notebookem a mobilem v závislosti na tom, jestli ve škole zrovna sedí v křesle nebo na záchodě.

Já zjišťuju, že samotná obrazovka notebooku bez dvou externích monitorů už není pro mé unavené oči na práci nejvhodnější. Snižuju rozlišení a sem tam zvětším font.

Po práci rychle volám kluky na výlet - chceme se podívat na písečnou pláž v Calhetě. Ondra není dvakrát nadšenej, vlastně ani jednou. Vždyť jsme už byli na výletě včera! Pepík se na pláž těší.

Pláž celkem fajn a dokonce jsem si s Pepíkem chvíli zaplaval. Je to celkem zázrak, protože když nemá voda 28 stupňů většinou se koupat odmítám. Když nad tím přemýšlím, spíš 31.

Cestou zpátky jsme vyzvedli Pepíkovi jeho první brýle. Doufám, že si teď výlety víc užije.

K večeři jsem vařil lasagne. Byly úžasné. No vařil... vlastně jsem je dal na čtvrthoďku do mikrovlnky.

Při volání domů Maruška zívala tak hlasitě, že bych mohl plomby počítat. Pochlubil jsme se jí, že jsem všechno špinavý oblečení dal prát najednou. Bez třídění! (To bych se doma, prosím, neodvážil.)

Další díly zápisků z Madeiry ZDE a fotky ZDE.