Dneska byl na Madeiře český den. Asi. Nebo aspoň na nejvyšším kopečku Pico Ruivo (1862m). Myslím, že víc než polovina lidí co jsme tam dnes potkali byli Češi Takže jsme každou chvíli někoho zdravili 'Ahoj' a 'Dobrý den'. Výhledy skvostné, počasí famózní, sušenky na vrcholu suché. Idylka. Přímo na vršku je i dobrý signál mobilních dat a tak Ondra startuje videohovor domů a chlubí holkám se oblakama pod náma.
Cesta do výchozího bodu byla ráno trochu na sílu - zvlášť pro Pandičku. Posledních několik kilometrů probíhá rekonstrukce vozovky, takže by se na hrubý štěrk hodilo spíš nějaké 4x4. My jen slyšeli, jak odletující kameny vytesávají nové desatero do podvozku. Zpátky to byla pohodová skluzavka a to už se Panda tvářila spokojeně.
Pod kopcem "rychlý" nákup v hypermarketu - tak plnej kufr auta jsme ještě neměli. Po pozdním obědě siestička a krátký výběh. Večer rychle uložit Pepíka do postele, bo online výuka nás zítra čeká už v 6.50.
Další díly zápisků z Madeiry ZDE a fotky ZDE.
Komentáře
Okomentovat