Snídaně se dneska protáhla a do hor vyrážíme až po deváté. Jdeme okruh složený z dvou levád - Levada do Poço do Bezerra a Levada do Furado (PR10). Dostat Pepíka z auta dneska trvá zas o něco dýl. A prší. Jakmile jsme ale vyrazili, Pepík je ve svém živlu a nadšeně mi vykládá o hrách co zrovna paří na mobilu. Takže cesta do kopce odsypává. Na kopci už nám mává na pozdrav sluníčko.
Dneska je vrcholová odměna a svačina pod kopcem - už zase u vodopádu s krásným jezírkem. Úplně to lákalo ke koupání. Aspoň do doby, než tam člověk strčil prst a umrzla mu celá ruka.
Pepík dvakrát po cesté zahučel kam neměl. Poprvé mu na úzkém chodníčku ujela noha ze srázu a už by se kutálel dolů nebýt tam zábradlí z ocelového lana. Podruhé šel po úzkém obrubníku levády a držel se mě za ruku. Vyprávěl tak zaujatě o další postavě v Braws Stars, že zapomněl koukat pod nohy. A šup, levá noha se koupe ve vodě a pravá ruka je trochu odřená z pádu.
Po výletě nabízím hochům ještě krátkou procházku na vyhlídky u Pico Areiro, ale s díky odmítají. Tak si aspoň doma ještě nazuju botky samoběžky a jdu oběhnout letiště v Santa Cruz. Je to zajímavej pocit probíhat se přímo pod ranvejí.
Komentáře
Okomentovat