Přeskočit na hlavní obsah

Madeira #4 - hrob Karla Habsburského

Dneska jsem dopoledne řešil se Smartwings zpáteční letenku. Zrušili nám let plánovaný na pondělí 10.5., tak jsme se rozhodovali mezi pátky 7. a 14.  Nakonec padla volba na sedmého. Během chvílky jsem měl vyřízeno a za pár minut došly letenky do mailu. Došly, ale jen dvě. Tak volám znovu na zákaznickou podporu a vysvětluju, že se chcem vrátit všichni tři i s kufrem. Teď to řešení trvá asi 20 minut během kterých furt dokola vyhrává melodie, která není vlezlá, jen otravná.

Program na odpoledne dneska vymýšlel Ondra. Prý vyjedeme do Funchalu. Na mapě navrhl i pár možných míst. Z nabízených se mi líbilo Monte. Vypadalo, že by tam mohly být hezký vyhlídky. Za 15 minut jsme tam. Kus kopce vyjíždím na jedničku, Panda trochu nestíhá. Chvííli hledáme místo k parkování, nakonec narazíme na prázdné parkoviště.

Vyrážíme ke kostelu na kopci a Pepík pózuje u sochy - Ondra čte, že jde o Karla I. Habsbursko-Lotrinského, (1877-1922) blahoslaveného Janem Pavlem II. Karel byl poslední král český a císař rakouský. V kostele má vlastní kapli s hrobem.a českým popisem. Vůbec jsme netušili, kam nás náhoda nakonec zavede.

Vedle kostela jsou tropické zahrady Monte Palace. Jen jsme si areál obešli, ale dovnitř jsme nešli, bo už bylo dost pozdě (a u vstupu pokladna).

Po návratu z Funchalu, rychlý výběh kopečku za domem a jdem vařit večeři.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

MUM 2016 - druhé stříbro v MČR v etapovém ultramaratonu

Nadpis prozrazuje, že se mi dnes podařilo završit obhajobu loňské střibrné pozice na Moravském ultramaratonu. Zlatý bez problémů dokončil opět Dan Orálek a s bronzem nakonec nově odchází Ondra Strnad. Katka skončila pátá mezi ženami na MiniMUMu. Celkově se závodů zůčastnilo 216 lidí a všech 7 etap (301km) z toho doběhlo 49. Jistě se ptáte, jak to vypadalo na tratích po čtvrté etapě. V páté Olešnické se jde velká část po asfaltu a já jsem tuhle etapu zvolil jako regenerační. Nikam jsem se nehnal, ale i tak se mi dařilo držet se s Danem až do druhé občerstvovačky. Přiznávám, kdyby cestou nemusel odběhnout do keříčků, tak bych ho po první občerstvovačce už neviděl. Do cíle jsem doběhl druhý a na třetím místě byl se ztrátou minuty Ondra Strnad (od poslední OS do cíle byl o 4 minuty rychlejší než já). Cenami za umístění v Olešnické etapě byly dárkové balíčky se spoustou dobrot, takže velké díky tamnímu panu starostovi. Do další etapy z Bystřice nastoupil i Jirka Čípa a všem ukázal,

MUM 2017

Tak za sebou mám po roce další očistný rituál v podobě týdenního etapového ultramaratonu. Letos jsem žádný velký úspěch neslavil. Cítil jsem se jak na horské dráze a celkově jsem doběhl šestý. I když to je znatelné zhoršení oproti předchozím letům, stejně to považuju za úspěch. První etapu jsem v začátku přepálil, druhou jsem zabloudil, třetí mě nebavila, čtvrtou (Tišnovskou) jsem se nakopl a skončil bramborově čtvrtý, pátou jsem posledních 15km protrpěl, šestou a sedmou jsem se už jen kochal a užíval si pohyb. Prošel jsem letos během MUMu mentálním posunem a přepl jsem se ve druhé půlce do nezávodního módu, který jsem předtím obdivoval u starších účastníků. Není důležité, kdy jste v cíli, ale je důležité, že tam nakonec doběhnete. Nejde vám o bednu, ale o pohyb, lidi okolo, přírodu, scenérie. Jak už bývá na MUMu zvykem, vyhrál nesmrtelný démon Dan Orálek.

MUM aneb jak jsem předhonil démona

Loni jsem ti, drahý čtenáři mého neaktualizovaného deníčku, vyprávěl, jak jsem honil démona  při Tišnovské etapě Moravského ultramaratonu . Rok se s rokem sešel a vzpomínky na protrpěné kilometry zakryl svým šedým příkrovem (ne)milosrdný čas. A tak si na začátku června říkám, loni jsem zvládnul etapu, proč bych letos nezvládl tři? Tři už dají dohromady účast v soutěži MiniMUM. A slovo se stalo skutkem a já se přihlásil do této sebemrskačské zábavy. První "Lomnickou" etapu mám po včerejšku zdárně za sebou. Co zdárně? Výborně! Já ji totiž s výkonem 3:28:30 vyhrál a pokořil jsem i Brněnského Démona a mistra v ultramaratonech Dana Orálka. Vítězky první etapy (autor Dan Orálek) Teď se ale musím přiznat, jak se mi to (nezaslouženě) povedlo. Start na náměstí Lomnice proběhl zdárně, až na to že Standa Juránek (běžec a čerstvě jmenovaný čestný člen Asociace ultramaratonců, politik)  dojel autem až půl minuty po startu, tak jen vyskočil, běžel nám naproti a volal: "Já si