Upravuju si pro sebe pověru o černé kočce přes cestu. Holý neštěstí je černej pes za zadkem. Včera na mě při výklusu městečkem dva vyběhli. Nejsem pověrčivej, ale radši beru hůl do ruky ... kdyby bylo potřea zaklepat to na dřevo. Kdo chce psa být, ten mu ocas nenarovná... Nebo tak nějak to bylo.
Dneska jsem se radši vyrazil proběhnout do hor. Jako cíl opět volím Pico Ruivo, výhledy se mi včera na procházce líbily. Značená cesta Vereda do Pico do Areeiro (PR1) je prý zavřená, píšou na webu. Turisti tvrdí opak, musím jim dát za pravdu. Po cestě žádná informace o uzavírce. Pravda, některá místa by potřebovaly údržbu nebo opětovnou montáž padajícími skalami protrženého zábradlí.
Z dnešní nízké oblačnosti by si určitě leckterý meteorolog ucvrkl. Urolog jásá. Já jsem spokojen, protože běžet v Lidl botkách po bílých peřinách je povznášející pocit. No spíš jen pocit... moc mě to do toho milionu schodů, co tam bylo, nepovzneslo.
Nepotkal jsem žádnýho psa. Ale v tunelu je každá kočka černá... a tunelů tu pár bylo. Za každým druhým kamenem schovanej Čech a sem tam koroptev. Zlatým českým nožičkám se asi zapalujou lýtka. Nedivím se, taky tu jsem. Restaurace a obchody otevřený, Babiš nevytahuje kampaně a útoky na firemní sídla z klobouku, Hamáček nestartuje žigulíka Moskvy a neruši cestu po tom co zjistí, kolik by projel petroleje. Smějící se bestie na hradě prý doma už chystá řády pro příslušníky bezpečnostních služeb. Ruských. A téměř svatý Václav Narcis pláče, bouchá pěstičkou a z básnických střev mu utíkají měkká data.
No asi zase vyrazíme na procházku do hor, bo mám dneska kousavou.
Zprávy si osladím o trochu víc...
Komentáře
Okomentovat