Konečně nás pokřtil na výletě klasický místní deštík. Zjeví se odnikud, pár minut lije jak z konve a za chvíli je po dešti. Dneska těch bio-natur-sprch teda bylo víc.
Na dálnici mi začla svítit kontrolka tlaku v pneumatikách. Potvora! Zastavuji na nejbližší čerpací stanici a dofoukávám z plných plic. Zadní kola byla na 0.7bar a 1.1bar, rovnáme na 2.3 a vyrážíme dál. Kontrolka nezhasla. Potvora! Na příští čerpací stanici přeměřujem. Prej "Dobrý", hlásá zaprášený ciferník. Ignorujíc pro dnešek vlezlou kontrolku pokračujem. Budu to muset pořešit v půjčovně.
Vyjeli jsme dnes opět na rozcestník u "25 Fontes" s tím, že sejdem na jižní svah a levádu začneme tunelem (Túnel do Rabaçal). Mírně poprchá. Pak víc. Ondra už se za 10 minut po vystoupení z auta ptá "A nemohli bychom jít už zpátky?". Odpovídám klasickým "Vyděržaj pioněr!". Vodopád Risco je dnešní cíl a i v dešti je úchvatnej.
Cestou zpátky do kopce k autu se mraky protrhají a sluníčko nás trochu vysuší. Sjíždíme do Ribeira da Janela na severním pobřeží a fotíme rozbouřené vlny. Asi mají dneska menší party. V tom se asi koupat nebudem, říkám si.
Přejíždíme do sousedního Seixalu. Prý je tu přírodní koupaliště. Berem foťák a plavky a jdem si užít vzrušujícího vlnění. Po pár vteřinách ve vodě se slunečný den mění na prudký slejvák. Trháme rekord v převlékání a běžíme najít přištřešek než se nejhorší průtrž přežene.
Cestou domů nakupujem asi 10kg pečiva, nějak jsem měl velké oči. Teď budem potřebovat ještě velké žaludky, aby se s tím se ctí popraly.
Komentáře
Okomentovat