Dneska byla Pepíkova škola náročná - učit se mu dnes obzvláště nechtělo. Dvakrát si špatně přečetl zadání a vypracovával něco jiného, než co bylo za úkol. Ale nakonec jsme se výsledků dobrali. Po práci se Ondra zatvářil, že by si šel někam zaběhat. Navrhl jsem, že si všichni uděláme krátký výlet autem do sousedního Santa Cruz a pak se s ním ještě kousek proběhnu.
Při parkování v centru města jsme chvíli bezradně stáli u parkovacího automatu a zkoumali, jestli bere karty nebo aspoň vrací drobný. Šla okolo mladá paní s kočárkem a Portugalsky začala něco vysvětlovat. Asi jsme se zatvářili dostatečně nerozumně, tak spustila anglicky, ať tam rozhodně tu dvoueurovku neházím. Zeptal jsem se, jestli nemá drobný na rozměnění. Zakroutila hlavou a strčila mi do ruky padesátník. Že prý to je dobrý a na dnešní parkování to bude stačit. Hned jsem v páté sféře reality viděl, jak se jí rozzářila aura a její ukazatel karmy (na displeji vpravo dole) poskočil hned o pár desítek bodů. Procházku po pláži jsme zakončili zmrzkou a za pár minut jsme byli zase doma.
Rychle převlíct do běžeckého a už s Ondrou klušem zase zpátky do Santa Cruz - zahýbáme do kopce a obloukem se vracíme domů. Ze začátku Ondra nasadil na můj vkus moc svižné tempo. Naštěstí ho zabrzdil kopec. Cestou zpátky stíháme i rychlou návštěvu obchodu - místní bílý pečivo u nás strašně rychle mizí.
Komentáře
Okomentovat